Vincenzo Cardarelli (1887 - 1959)

Uletělas, prchla jako holoubě

A ztratila ses někde tam…

Zůstala však místa a minuty našich setkání,

která zůstanou i v tobě…

Pusté hodiny a místa,

která se mi stanou hrobem,

ve kterém tu stojím.

Giuseppe Ungaretti (1888 - 1970)

Znám jedno město

které je každý den naplněno sluncem

a vše je rázem zastaveno

Jednou večer jsem jím šel

V srdci přetrvával nepříjemný crkot cikád

Z lodi natřené na bílo

jsem sledoval to své mizící město

opouště je

v troše dojetí

ve světle v kalném vzduchu zavěšeném

Dante Alighieri (1265 - 1321)

Pro mě je to město bolesti,

pro mě je to věčnost neřesti,

pro mě je to schůzka s úzkostí.

Pán mi dal však jiný úděl:

božskou moc mi dal, jak chtěl;

moudrost, první lásku jsem měl též.

Zhostil se mě tak, jak stvořil

mě, kdož věčný jsem, však nežil.

Nadějí nechť zbaví se ten, kdo vstoupit má.