Paříž je lesbička s ještěřím ocasem
Praha zas konzerva vměstnaná do mezer
Řím transvestitní slunečnice
Nechtít se po smrti ocitat nad
časem
Vracet se okraden o nápad
prohraný v zápase
Přemýšlej
barevněji
Neodpouštěj
bez váhání
Postupuj
nazpátek
Vracej se
vpřed
Podceněn
ve výrobě
Podceněn
ve výrobě
Nikdy
se nevracej
Nikam
už nežeň se
Na nic
se nemyslí
Neodpouští
Podceněn
Podceněn
Podceněn
Nedoceněn
Sfinga naopak se svíjí
Na schodech jež se drolí
Pod vyššími silami
Černá jak…
Nezlomíš
Nezohneš
Nepřesvědčíš
Nezničíš
Nevíš
Jednou umře
Zbude kost
A kost
A kost
Jen kost kost
Kost
Perlorodka se rodí z perel
Její vlasy narostly z kořínku
A tu zastávku postavili čtyři
robotníci
Kterým jednoho dne jedna taková
Perlorodka
Učarovala
Iluze
O ideálním vztahu
Sjeli jsme
z kopce
Skutáleli
jsme se
Plni ubrečeného smíchu
S modrými
balóny
A vypuštěnými dušemi
Cesta
posypaná štěrkem
Žlutozelená
tráva
Rozfukovaná
vichrem
Nevyčerpatelná louka
Na dně oceánu
Nad námi
halda
Na obzoru
šachta
Obklopená
zrekultivovanou krajinou
U
prvorepublikové vily
A spousta
jabloní
Uprostřed té špíny
S těmi nejčervenějšími plody
Lesknoucími
se na zlatém slunci…
Dole je
tak krásně!
Jsem šťastným dítětem
Uprostřed dospělé hrůzy
Mohl bych
si utrhnout
Ale mnohem
raději se budu dívat na těžní věž
Která
odtud vypadá lépe než z kterýchkoli jiných míst.
Stejně jako bych si mohl kousnout
Mohl bych
se vrátit zpátky na kopec
Ale tam
jezdí auta a vypouštějí smrtelný pach
Takže raději zůstanu tam kde sem.
Jdu maloměstem
Je mi zima
Nemám hlad
Mám chuť
Na stromy řezané v aspiku
Vítr mi píská v uších
Jsem ve svetru
Jsem opřený
O zábradlí opřené o schody
Jsem pták
Spím
Ve sloupoví vraženém do skály
Nemám hlad
Mám chuť
Na dráty tažené vzduchem
Na vlaky jedoucí pozpátku
Bude podzim
Listí mi začne padat
Pod nohy
Umírám zaživa
Vyčerpal jsem možnosti
Osm dní v klášteře
Se čtyřmi bohy
Jejichž podstatu i podstatu svou pochopíme
Když se k nám
V šeru jeden za druhým
Přikloní jako mechanický betlém
Místnosti ve tvaru písmen
Stánek R
Šikmé podlahy
Bez schodů
Pohanští bohové
Z východu
Severský chlad
Sedmiramenný svícen
Učení bezvýchodnosti času
Den je rok
Osm dní je jeden den
Vysoké figury
Zahalené bílými plachtami
Se uklánějí
Jsou čtyři
Ale já jsem jeden
Jsou větší, ale já nemám tělo
Prodírání komnatami
Nahoru
V osmé komnatě
Výhled do první
A světlo
Příliš světla
Na tmavé myšlenky
Nikdy nebude konec
Střecha pokrytá betonem
S vyhlídkou
Na střechy pokryté betonem
Za hlasem srdce jdi
Šeptá mi bobkový list
Dnes ho cítím obzvlášť
Sval jeden schovaný v kostech
Jak ho mám cvičit?
Figurka ve zlatém turbanu
Žene mi slzy do očí
Nevidím na psaní
Cítím, jak mě kontroluje
A jestli ne ona
Tak někdo jiný
Pero dnes píše mi dobře
Rozum je v souladu
s rozumem
Bez citu skáče však na vášně
Proč někdy nejednám jak bych chtěl
Ale tak jak chci?
Zvoní mi v uchu
Je tam tlak
Musím se dostat ven
I psaní je terapie
Ale proč se uzdravovat, když nejsem nemocný?
Pierot má nohu přes
nohu
Ale já nechci
pierota
Veškerá krev se
srazila
Na jednom bodě
V mé hlavě
Co je tam uloženo
Nějaké znamení?
Pořád to svědí
Dozvím se konečně
diagnózu?
Zahájení
cesty
Vstup
do bytí
Procházení
nitrem
Nalézání
moudrosti
Inspirace
Síla
Jasnozření
Očista